Tyto stránky jsem vytvořil na protest vůči aroganci a svévoli "investigativních" žurnalistů a publicistů České televize.
 

Naše rodina se na obrazovce České televize v posledních pěti letech objevila dvakrát. Při výrobě obou pořadů stála PhDr. Lenka Poláková, pracovnice ČT Ostrava, MUDr. Jiří Riedl, ředitel Státních léčebných lázní v Bludově a Karel Cvrk, agent StB.

Jsem vnukem prvorepublikového podnikatele, statkáře, zakladatele a majitele lázní Zdeňka Pospíšila. Můj děd za přispění celé širší rodiny vybudoval ve třicátých letech minulého století Bludovské lázně. Tento podnik postavil na "zelené louce", prvotní investicí bylo věno jeho manželky Josefy. Při své práci jistě oba netušili, jaké nesnáze budou mít v následujících letech oni sami a jejich potomci i po sedmdesáti letech.

Zdeněk Pospíšil o svůj majetek, stejně jako všichni podnikatelé oné doby, v roce 1948 přišel. Správcem lázeňského podniku se po Vítězném únoru stal jeho řidič František Riedl. Zdeněk Pospíšil i oba zletilí synové byli odsouzeni na dlouhé roky za protistátní činnost, třetí syn, kterému v roce 1948 bylo sedm let, si své užil jako potomek třídního nepřítele. První syn Zdeňka Pospíšila se stal lékařem. Ve svých studiích mohl kupodivu pokračovat i několik let po únoru 1948, aby po odsouzení praxi vykonával v různých kriminálech, včetně Jáchymova. Po propuštění samozřejmě léčit nesměl, pracoval jako meliorační dělník, později jako soustružník. Diplom po opakovaném studiu získal až v roce 1967, od té doby mohl vykonávat povolání zubního lékaře. I syn Františka Riedla, Jiří Riedl, se stal lékařem. K lázeňství měl pochopitelně blízký vztah, vyrůstal a bydlel v ukradených bludovských lázních. Nejprve pracoval v lázních v Karlově Studánce, od osmdesátých let mohl pokračovat ve šlépějích svého otce, nikoli však jako řidič, nýbrž jako ředitel lázní Bludov.

V roce l991 vstoupily v platnost zákony o nápravě a zmírnění křivd komunismu. V této době také započaly privatizace státních podniků. Mnoho tehdejších manažerů se účastnilo privatizace právě toho "svého" podniku, komplikací Jiřímu Riedlovi však byly děti Zdeňka Pospíšila, hlásící se k majetku po svých rodičích. Východisko z této nemilé situace však našel, podnik vydal v restituci pečovatelce a družce Zdeňka Pospíšila, Zdeňce Bartoňové, aby jej od ní za směšnou cenu koupil. Nicméně boj o zachování "rodinného" majetku nebyl jednoduchý, táhl se několik let a dosud nemá Jiří Riedl od obtěžujících restituentů klid. V záloze měl k převodu lázní na svoji osobu několik variant, proto také založil v roce 1994 firmu Léčebné lázně Bludov, podílníkem byla budoucí restituentka Zdeňka Bartoňová, a to několik let před tím, než odvolací soud potvrdil restituci části majetku po Zdeňku Pospíšilovi právě jí. (Mimochodem, úředníkům Ministerstva zdravotnictví i přes opakované intervence nepřipadlo nic zvláštního na tom, že ředitel státního podniku - Státních léčebných lázní Bludov provozuje na stejné adrese 2 své firmy Léčebné lázně Bludov, s.r.o. a LLB, s.r.o. léčebné lázně Bludov. Zákon č. 77/1997 o státním podniku, stejně jako §136 obchodního zákoníku se na tento případ nevztahují?) V době, kdy měl již lázně jisté, převzal podíl Zdeňky Bartoňové v jedné z firem Karel Cvrk, nevlastní otec Jiřího Riedla a 4x evidovaný agent Státní bezpečnosti. (odkaz na obchodní rejstřík).

V roce 1998 již byl Jiří Riedl opravdu rozčílen. Devět let po Sametové revoluci, každý starý komunista již má zavedené solidní obchodní jméno a jeho stále obtěžují nějací Pospíšilové. Že se vůbec vraceli z kriminálu! Naštěstí při svých rozhlasových vystoupeních o zdravém životním stylu, léčbě obezity a propagaci Herbalife v ostravském studiu Českého rozhlasu přišel do styku s Lenkou Polákovou, suverénní redaktorkou pořadu Klekánice, uvádějící veškeré nesrovnalosti doby současné i minulé na pravou míru. Tato "zcela nezaujatě a objektivně" natočila v roce 1998 pořad "Lázeňské tahanice", vysílaný v Klekánici. Z dětí Zdeňka Pospíšila šmahem vytvořila gaunery,kteří terorizují svého otce. Dokonce nejstarší syn, MUDr. Zdeněk Pospíšil, se svěřil "svému spoluvězni", sympatickému, nyní už starému pánovi, Karlu Cvrkovi, s úmyslem zabít svého otce co nejdříve po návratu z kriminálu. Informace o tom, že Karel Cvrk je nevlastním otcem MUDr. Jiřího Riedla, společníkem firmy LLB, s.r.o., léčebné lázně Bludov, 4x evidovaným agentem StB s krycím jménem Zimrman nebyla nikterak podstatná k uvedení do pořadu, nebyla podstatná ani pro členy rady ČT při obhajobě své redaktorky před vzteklými Pospíšily. Nikterak podstatné nebyly nadstandardní vztahy Dr. Riedla se Zdeňkou Bartoňovou, družkou Zdeňka Pospíšila. Nebylo podstatné, že společně vlastní jednu z lázeňských firem. V pořadu ji Dr. Riedl dokonce nazývá "Matkou Terezou". Není ani podstatné, že Zdeněk Pospíšil se nikdy nerozvedl se svojí manželkou. Lži a výmysly by zřejmě nezněly tak věrohodně.

O rok později již Dr. Riedl nečeká na rozhodnutí soudu, má-li lázně vydat dětem zakladatele či Zdeňce Bartoňové. 2.listopadu 1999 jí je vydává, 3. listopadu 1999 je kupuje jménem své společnosti Léčebné lázně Bludov, s.r.o. (odkaz na obch. rejstřík). Cena je opravdu velkorysá, 6,5 milionu za nemovitosti v ceně 24 milionů. 1 milion při podpisu smlouvy, 3 miliony do půl roku a 2,5 milionu v pravidelných splátkách po dobu 20 let. Pro osmdesátiletou ženu "velmi výhodné". Co však bude ona s těmi penězi dělat? Bez Riedla by stejně neměla nic. Zkrátka nic nedostane. Když žádala zbytek do svých 4 milionů, bylo potřeba ji usměrnit a tak ji navštívil jeden z "jejích" advokátů a požadoval l0% z vysouzeného majetku (650 tis.)! Tak se raději spokojila s milionem. Pro Lenku Polákovou však již tento osud "Matky Terezy" nebyl zajímavým. Dr. Riedl se k ní zachoval "férově", stejně tak jako je jasné, že restituovat měla ona, nikoli Pospíšilové, ti by Riedlovi nic neprodali.

V roce 2001, v době tak často diskutované tlusté čáry za česko-německými vztahy vychází dílo Josefa Urbana Habermannův mlýn. Kniha šitá horkou jehlou, vydaná v opavském nakladatelství, právě v době, kdy čeští obyvatelé narození na tehdy německém území, mohou získat dvojí občanství. Hodný německý mlynář Habermann je na sklonku války v literárním díle zabit majitelem bludovských lázní Pospischilem, po válce opět Pospíšilem. V úvodu knihy autor Urban nezapomene uvést, že se jedná o literární dílo, nikoli historický dokument. Rodina Zdeňka Pospíšila žádá Josefa Urbana o určení zdrojů, ze kterých při psaní své knihy čerpal, ten zcela neochvějně trvá na pravdivosti svých zdrojů, nejmenovaných svědků z oné doby. Potomky nařkne z toho, že nejsou schopni srovnat se s minulostí svých předků. O pár let později je konfrontován s archivními materiály, vylučujícími účast Zdeňka Pospíšila na vraždě mlynáře Habermanna. Místo omluvy nařčené rodině reaguje na svoji chybu slovy "a co má bejt?"

Následně podle Urbanova díla hodlá režisér Maryška natočit film, předčasná smrt mu v tomto zabránila. Díla se ujal režisér Petr Jančárek. O Habermannovi točí dokument - také Habermannův mlýn, kde se snažící poodhalit mýty a skutečnost o smrti tohoto podnikatele. Před tím, než jsem souhlasil s účastí v tomto dokumentu, přesvědčoval mě režisér Jančárek o tom, že Josef Urban s dokumentem nemá vůbec nic společného, kniha je beletrií, která nemá se skutečností nic společného a Urban se prý na dokumentu podílet nebude. Závěrečné titulky hovoří jinak, zřejmě však autor scénáře není pro filmový dokument vůbec nijak významným. Jelikož se dokument týká Zdeňka Pospíšila, musí k tomuto tématu pár slov říct i Jiří Riedl, současný spolumajitel lázní. Musí už nějakým způsobem lidem ve svém okolí zdůvodnit, proč lázně vlastní on a nikoli Pospíšilové. Je to přeci jednoduché, zakladatel Pospíšil byl "nacistou a vrahem, pálil rozčtvrcené tělo hodného Němce v lázeňském kotli a to proto, aby se zmocnil Habermannova pokladu - kufru plného zlata a briliantů". Ostatně, jeho děti mu také usilovaly o život, jak v roce 1998 potvrdil politický vězeň Karel Cvrk. Ejhle, Karel Cvrk opět vystupuje v tomto pořadu. Je to snad tím, že šéfdramaturgem je Lenka Poláková, nebo snad tím, že zde vystupuje Dr. Riedl? - Vystoupí zde jako jeho nevlastní otec? Nikoli, Karel Cvrk má dnes novou roli "účastníka vyšetřování vraždy mlynáře Habermanna". Je správné, aby zde vystoupil, je v dokumentu jasně nejstarší, navíc u všeho byl. Sice z vyšetřování uvádí jen informace plynoucí z vyšetřovacího spisu, ve kterém jeho jméno uvedeno není, ale proč mu nevěřit? Dokumentu přeci takový člověk přidá šťávu. Přidá sice i pár nesmyslů, ale co na tom. Ale byl u všeho. Co na tom, že doktor Boleslav, ohledávající mrtvolu Habermanna v Bludově v květnu 1945 ještě nepůsobil. Dokonce i Habermannova manželka se svěřila právě Karlu Cvrkovi, že byla znásilněna. Ovšem uvádět Cvrkův vztah ke komunistické státní bezpečnosti, jeho rodinný vztah k Jiřímu Riedlovi zde bylo opět zcela zbytečné.

Karel Cvrk byl svědkem či účastníkem i jiných událostí kolem rodiny Pospíšilovy. Když se v devadesátých letech stal MUDr. Zdeněk Pospíšil, syn zakladatele lázní a můj otec, předsedou okresní pobočky Konfederace politických vězňů, byl to právě Karel Cvrk, koho měla prosit manželka Zdeňka Pospíšila, aby mu vězňové tuto funkci nesvěřovali, pro jeho pracovní vytížení a vyšší věk. Sám jsem byl přítomen konfrontace své matky s Karlem Cvrkem, potvrzující smyšlenost tohoto činu, mám i jejich vzájemný rozhovor zaznamenaný na magnetofonové pásce. Není on snad baronem Prášilem? To jistě ne, věřím, že právě on byl agentem nasazeným na mého otce a jeho rodinu. Vždyť v roce 1966 založila StB na mého otce spis s krycím názvem "Lázně". Tento byl skartován 5. prosince l989. Kdo měl zájem na tom, aby právě jeho spis byl spálen tak brzy po l7. listopadu? Nebyl to náhodou Karel Cvrk, který zůstal činným do dnešní doby? Proč neskartovali i spis mého děda, jsou v něm informace nezajímavé v minulosti, tím spíše dnes?

Tento text jsem napsal, abych ukázal lidem, kteří mě teď často oslovují, druhou stránku práce novinářů a redaktorů, lidí, kteří svojí prací vytvářejí "realitu" v povědomí čtenářů a televizních diváků, konzumentů jejich článků a pořadů. Vím, že mnoho čtenářů mého sdělení mě zcela nepochopí, ale ti, kteří s novináři přicházejí častěji do styku, mi jistě dají za pravdu.
 

MUDr. Zdeněk Pospíšil

Ú p l n ý   v ý p i s
z obchodního rejstříku, vedeného
Krajským soudem v Ostravě

oddíl C. , vložka 12679

! ! ! U P O Z O R N Ě N Í ! ! !
Tento výpis má pouze informativní charakter.
Data pro jeho vytvoření byla získána z počítačové sítě INTERNET. V případě, že se domníváte, že obsahuje chyby, obraťte se prosím na rejstříkový soud.

Tento výpis je neprodejný a byl pořízen na Internetu (http://www.justice.cz/).
Dne: 25.04.2004 10:06:00
Údaje platné ke dni 22.04.2004

Ú p l n ý   v ý p i s
z obchodního rejstříku, vedeného
Krajským soudem v Ostravě

oddíl C. , vložka 7483

! ! ! U P O Z O R N Ě N Í ! ! !
Tento výpis má pouze informativní charakter.
Data pro jeho vytvoření byla získána z počítačové sítě INTERNET. V případě, že se domníváte, že obsahuje chyby, obraťte se prosím na rejstříkový soud.

Tento výpis je neprodejný a byl pořízen na Internetu (http://www.justice.cz/).
Dne: 25.04.2004 10:06:59
Údaje platné ke dni 22.04.2004